Před pár dny jsem s kamarádkou seděla u podvečerního relaxování a ona mi dělala nehty. Zeptala jsem se jí, jak to dělá, a ona na to: „Mám na to videa na YouTube.“
Ptám se: „A proč je neprodáváš?“
A ona na to: „To bych mohla? Ale ne, to není dost dobré.“
O pár dní později slavila 26 prodejů svého kurzu Jak na gel lakové nehty – a rozhodně tím neskončila. Proč to říkám? Protože téma „nejsem-dost-dobráctví“ je neuvěřitelně rozlezlé. Jako nějaká houba nakazuje naše mozky (odkaz na dokonalou první sérii seriálu Last off Us) Kvůli tomu máme pocit, že všechno, co děláme, není „dost“ – a ani nás nenapadne prodávat své vědomosti dál.
Je to jako mor!
Nejsem-dost-dobráctví je fenomén, který ve velkém podporují sociální sítě a všudypřítomnost všeho. Jen si to představte. Před internetem a sociálními sítěmi, před rozmachem sítí, byli normální lidé jako já a vy. A ti lidé něco uměli – a zároveň potřebovali uživit svoji rodinu. A hle? Co je napadlo jako první?
„Umím dobře šít, budu šít pro lidi oblečení.“
„Umím obdělávat pole a vyznám se v rostlinách, budu pěstovat jídlo.“
Pokud jste nic neuměli, šli jste makat do fabriky. Já si pamatuji sama sebe, když jsem odcházela ze školy. Měla jsem pocit, že vlastně nic neumím. Nic pořádně nevím. Jsem podprůměrný občan!
Musela jsem jít a něco se naučit ve fabrikách, abych došla až sem. Abych měla vůbec možnost se rozvíjet – a přitom neumřít hlady.
Dnes? Něco umět je jako pobídka k sebemrskačství.
Je to tak. Jakmile dnes něco umíte, nebo si myslíte, že to umíte, jdete s tím okamžitě na burzu srovnávače „dobráctví“ – tedy na sociální sítě. A velmi rychle zjistíte, díky množství dokonalosti, že vlastně nic neumíte – a jakýchkoliv úvah o byznysu se raději hned vzdáte.
Na sociálních sítích vidíme:
-
dokonalé výsledky (ale už nevidíme, jak dlouho trvalo, než jich dotyčný dosáhl),
-
náhodné výstřelky (třeba jen jedno virální video a nic víc),
-
bubliny (děláte do šití, tak najednou vidíte šití úplně všude).
Tohle je velmi nebezpečné. Kvůli té dokonalosti, bublinám a nedostatku kontextu přestáváme vidět vlastní hodnotu – a hodnotu svého know-how. A když k tomu přidáte neschopnost vytvořit kvalitní, virální obsah, který nese prvky zábavy, šoku, skandálu, napětí, kuriozity nebo inspirace, máte najednou pocit, že jste naprosto neviditelní.
A kdo je neviditelný?
No přeci ten, kdo neuspěl. Kdo nic neví a neumí. To víme všichni už od školky.
Jakmile něco umíte – a nikdo vás nesleduje – máte pocit marnosti.
„Proč to vlastně dělám?“
To je otázka, která se vám začne vkrádat do mysli.
Nesledování, málo srdíček a málo fanoušků
Dříve se úspěch vašeho know-how a vašich vědomostí měřil počtem peněz, které jste byli schopni utržit, a počtem zákazníků, které jste měli ve svém notýsku. Na ničem jiném nezáleželo.
Dnes?
Dnes se poměřujeme podle toho, jestli máte hodně sledujících, jestli vaše Stories vidělo dost lidí nebo máte dost zhlédnutí u Reels. Ale tohle není správně. To je nemoc dnešní doby – závislost na rychlém uspokojení. Uděláte fotku, dáte ji na Instagram nebo Facebook a jakmile přijdou lajky, máte pocit, že jste bůh. Je jedno, jestli někdo něco koupil.
Ale když nepřijdou? Tak se propadáme do pocitů zmaru, „nedobráctví“ a deprese. A abychom ten stav napravili, snažíme se vytvořit lepší obsah.
Ale… je lepší obsah to, co by vás mělo motivovat?
Neměly by to být nákupy? Ty jsou přece skutečným důkazem toho, že děláte věc dobře a máte hodnotné know-how.
Hodilo by se rozuzlení, že?
To ano, to by se hodilo. A nějaké rady, jak na to – jak si víc věřit a přestat o sobě pochybovat.
Problém je, že já nejsem psycholog ani terapeut. A tohle je jedna z věcí, která je jako houba – prolezlá našimi mozky.
Ale něco vám přece jen poradím:
-
Nesledujte sociální sítě a přestaňte se snažit být cool a viditelní.
-
Příspěvky si plánujte přes Metricool.com, ať tam musíte co nejméně.
-
Nesrovnávejte se s ostatními.
-
Přemýšlejte jako za starých časů – Umím něco? Super! Mohl by být zájem o moje služby, know-how, produkty? Super! Jak to otestuji?
-
Zajímejte se o opravdové know-how, které vám pomůže otestovat životaschopnost vaší představy ještě dřív, než do ní naházíte spoustu peněz a času.
-
Udělejte si průzkum, zda je vaše know-how vyhledávané.
Například: „Umíte vázat květiny?“ Zkuste prozkoumat výsledky vyhledávání na téma jak vázat květiny.
Jste dobří. Pamatujte si to.
I když už máte svůj věk. I když neumíte všechno, co konkurence. I když o sobě pochybujete.
Mít to „něco“, co máte právě vy, není samozřejmé. Dostat se tam, kde jste teď, vyžaduje čas, peníze a prostor dělat chyby. A to 99 % populace nemá.
Vy ano.
Tak co s tím uděláte?